Bonaire, 2. část

Již z pobřežní silnice můžete spatřit kameny s názvy jednotlivých potápěčských lokalit a po dvou minutách plavání se pak dostanete k útesu.

Zdejší Drive-Through Stations, tedy jakési "průjezdní" potápěčské stanice, umožňují doplňování kyslíkových bomb, takže klidně můžete plavat k dalším lákavým místům.

Pod ochranou zákona ale není jen mořské pobřeží. Zhruba 20 % souše tvoří Washington Slagbaai Nationalpark, první chráněná přírodní rezervace v bývalých Nizozemských Antilách.

Žije tu na 180 druhů ptáků, mimo jiné i růžový plameňák, symbol ostrova. Jejich hnízdiště se zčásti nacházejí v rozsáhlých slaniscích na jihu ostrova, tedy v oblastech, kde mají k hnízdění opravdu klid.

Bonaire je tak ostrov vhodný hlavně pro milovníky vodních sportů a pro lidi, kteří si chtějí o své dovolené užít i trochu exotiky a zároveň i pohodlí.

Ostrov Bonaire je ale místem setkávání i "nepotápěčů", a to díky umění, vynikající kreolské kuchyni a různým aktivitám na souši.

V hlavním městě Kralendijk můžete navštívit galerii umění Zimmt, která byla založena trojicí umělců nebo některou z mnoha restaurací se znamenitou francouzskou, italskou nebo argentinskou kuchyní.

Pokud se vydáte podél východního pobřeží k jihu, narazíte na Rincon, druhou největší obec na ostrově. Má svůj původ v 16. století a je jednou z nejstarších v ostrovním světě nizozemské části Karibiku.

Dokonce se zde kdysi dávno usadili i Indiáni, protože díky umístění mezi kopci ve vnitrozemí ostrova bylo místo dobře chráněné proti útočníkům zvenčí. Během koloniálních časů byla obec osídlena převážně otroky.

Když budete pokračovat dále k jižní části ostrova, narazíte na 120 metrů vysoký vyhlídkový bod Seru Largo a ostrůvek Malý Bonaire. Pestrobarevné koloniální domky dominují krajině v této oblasti.

Směrem na jih vás pak čekají ještě další lákadla, jako např. saliny, symbol místního solného průmyslu, které pokračují ve své činnosti dodnes.

Za použití moderních technologií se zde těží sůl. Ve starých solných polích jsou ještě dnes k vidění malé chaty, kde dříve žili tvrdě pracující otroci.

Pod bílými Solnými horami sídlí kolonie plameňáků. Jestliže zaparkujete poblíž pláže Pink Beach, která se při západu slunce noří do růžového světla, poštěstí se vám pozorovat neuvěřitelně nádherný děj. Plameňáci roztáhnou svá křídla a stoupají do vzduchu ke své noční cestě do Venezuely.